Mapa serveru
RECENZE
Portishead - Third
Island/Mercury / 2008
Výsadu přijít i po jedenáctileté pauze s novým albem, přičemž bude s napětím očekávané, nemá příliš mnoho kapel. Zvlášť pokud je teprv jejich třetí a navíc zřejmě vzdálené aktuálním trendům. Britští Portishead mezi ty vyvolené naštěští, a poprávu, patří.
Leafcutter John - The Forest And The Sea
Staubgold / 2006
Umělecké jméno Johna Burtona jakoby v sobě obsahovalo odkaz na umění středověkých balad. Je hravé, rytmické, snadno zapamatovatelné. Zároveň je v něm cítit tklivý podtón. Přízvisko samotné je příběhem či alespoň jistou životní výpovědí. Podobnost se starobylou lidovou hudbou se však neodráží jen v autorově přídomku. Píseň jako nositel příběhu, hudební forma pomalu ztrácející své původní postavení. The Forest and The Sea oživuje epičnost a navrací původní význam vyprávění do současné populární hudby.
Project Pitchfork – Kaskade
Metropolis Records / 2005
Jestli mají Němci v hudbě pro něco opravdu cit, tak je to fúze syntetických zvuků do různorodých hudebních stylů. Pro elektroniku si naši západní sousedé vypěstovali opravdu zvláštní, snad přirozené porozumění. Možná právě proto, že strojově produkovaná hudba je blízká jejich (zdánlivě) chladné a tvrdě znějící rodné řeči.
Gazpacho - Firebird
Intact Records / 2005
Norští progresivisté Gazpacho vydali loni na podzim už svoji třetí desku nazvanou Firebird. Tato kapela se halasně hlásí k velké inspiraci v tvorbě legendárních Marillion a je to víc než znát. Neznám moc dalších současných skupin, jejichž hudba by se dala s takovou přesností označit jako artrocková.
Mick Harvey - One Man's Treasure
Mute / 2005
Mick Harvey. Hudební všeuměl, nadaný skladatel, šikovný producent a především souputník slavnějšího krajana Nicka Cavea, s nímž založil kapely The Boys Next Door, Birthday Party a rovněž formaci The Bad Seeds. Svůj talent a hudební sílu ukázal naplno na zatím posledním albu pod značkou Nick Cave and The Bad Seeds Abbatoir Blues&The Lyre Of Orpheus, když bez mrknutí oka nahradil do té doby hlavního kytaristu Blixu Bargelda a dal desce vlastním zvukovým otiskem výrazný šmrnc.
Paavoharju - Yhä Hämärää
Fonal Records / 2005
Zdá se, že současné freefolkové šílenství se jen tak nevytratí. Po úspěších Animal Collective, Devendry Banharta, Joanny Newsom a jiných začalo mnoho lidí lámat hůl nad novými, neustále se objevujícími hudebními projekty, které více méně omílají stále tu samou, moderně folkovou píseň. Jako už po několikáté přiletěl svěží vánek ze Skandinávie a přinesl fascinující kombinaci něžnosti, žalu, chladu a radosti.
Sunn O))) – Black One
Southern Lord / 2005
Láká vás představa být pomaličku lisován parním válcem za zvuků hroutící se mašinerie? Nebo berete jako bezva nápad poslouchat omlácené vinyly Black Sabbath na 5 rpm po umrtvující absorpci THC a to nejlépe na oddělení těžkých případů v blázinci? Ano? Potom jste s novými Sunn na nejlepší cestě. Kapela, jež stála za současným revivalem drone kytarové muziky, vyzvrátila svůj čerstvý hlen vskutku černočerný.
Fields of the Nephilim - Mourning Sun
SPV / 2005
Žánr gotický rock patří k vyhynulým druhům. Sice z něj vyšla řada dodnes živých a poměrně populárních kapel, nicméně jeho epocha se uzavřela někdy na začátku devadesátých let minulého století. Právě tehdy (1991) se rozpadla jedna ze zásadních skupin tohoto hudebního směru. Fields Of The Nephilim. Letos, 14 let po rozchodu, tajemné seskupení vedené charismatickým leaderem Carlem Mc Coyem překvapivě ožívá a přichází s novou desku nazvanou Mourning Sun.
Earth - Hex (Or Printing In The Infernal Method)
Southern Lord / 2005
Pokud řádně sledujete současnou hudební scénu, jistě vám neunikl prudký vzestup takzvaných avantgardních metalistů. Skupiny jako Boris, Corrupted, SunnO))) či Khanate dnes již nikdo nebere jako spolčení nevybouřených pubertálních výrostků. Zaslechli byste spíše hodnocení typu: pokračovatelé Alvina Luciera, La Monte Younga, Terryho Rileyho a dalších osobností minimalismu.
Broken Social Scene – Broken Social Scene
Arts & Crafts / 2005
Popová senzibilita písničkových alb Jima O’Rourka, Sonic Youth nebo pozdních Pixies, nezní vám tohle jako zatraceně slibná kombinace? Jako jakýsi dream-band, který jste si vždycky přáli, ale nenašel se nikdo, kdo by dokázal používat jednotlivé ingredience úměrně a s grácií? Nebo snad dokonce přidal koňskou dávku vlastní invence. Čekání už pro mnohé skončilo před dvěma roky spolu s albem You Forgot It In People právě jistých Broken Social Scene.
Depeche Mode - Playing The Angel
Mute / 2005
Nová deska Depeche Mode okamžitě po vydání vylétla na přední místa hitparád a žebříčků prodejnosti. Kapela má pořád neuvěřitelně početný tábor příznivců. Opravdu málokteré skupině posledních dekád se podařilo vytvořit takový kult a málokomu se podařilo nashromáždit kolem sebe tolik oddaných fanoušků. A i když se už na rozdíl od 80. let nesetkáváme na ulici s koncentrovaným výskytem černěodděných machrů s nagelovaným hranolem na hlavě, tak řady věrných značce DM pořád nijak výrazně neprořídly.
Danny Cavanagh – A Place To Be (Tribute To Nick Drake)
Strangelight / 2005
Klíčová postava britské Anathemy, jeden z bratrů Cavanaghových – Danny, v poslední době věnoval dost času svým bočním aktivitám. Především co se koncertů týká, ať už vystupoval sám nebo s přáteli z kapel jako Leafblade či Antimatter. Ohlášení tohoto projektu jsem vnímal docela s rozpaky, protože nahrát celé album cover verzí umělce, jenž sám své skladby podal takřka definitivně už tři dekády předtím, mi přišlo poměrně troufalé.
Devendra Banhart - Cripple Crow
XL Recordings / 2005
Je to docela nedávno, co mladý americký písničkář Devendra Banhart vydal v krátkém sledu dvě alba, Rejoicing in the Hands a Nino Rojo. Zařadil se okamžitě k nastupující elitě amerického nezávislého písničkářství. Uplynulo něco přes rok a vlajkonoš spásy amerického folku je zpět.
Sigur Rós – Takk
Geffen / 2005
Sigur Rós jsou kapelou, u které dodnes vnímám s podivem její úspěch i v mainstreamových vodách jako menší rébus. Může za to jejich zdánlivě(?) kýčovitá sladkobolnost, potažmo hitovost několika skladeb, či snad podezřelá náklonnost hudebního tisku? Naproti tomu stojí fakt, že nikdy nesešli ze své cesty, nikdy nikomu ani náznakem nepodlézali, ať už publiku či kritikům, nikdy neváhali vše podřídit celkovému duchu skupiny/alba, aniž by něco vyhandlovali za špetku vstřícnosti. Tak je to snad skutečně jejich talent, který si cestu vydobyl sám?
Laibach – Videos
Mute / 2004
Pro slovinské provokatéry Laibach byla vždy vizuální stránka důležitou součást celkového vyznění. Formátu videoklipu tedy věnovali zvýšenou pozornost. Jak se jim to v běhu už téměř tří desetiletí existence dařilo, lze nyní posoudit na DVD Laibach Videos. Mateřská vydavatelská společnost Mute vydala loni kolekci 13 videoklipů Laibach a navrch přihodila ještě dokument o historii kapely a film o vzniku zatím poslední řadovky WAT.
Rothko And Caroline Ross – A Place Between
Lo Recordings / 2005
Rothko, dnes pouze jednočlenný projekt Marka Beazleyho (basa, piano), s novým albem poskytl i mnohem více prostoru zpěvačce Caroline Ross (má na svědomí také kytaru, flétnu a pár dalších nástrojů). Bylo nahrané u ní doma na skotské samotě a pokud se v něm zřetelně neodráží tamější prostředí, tak aspoň naprosto harmonické spojení obou protagonistů určitě ano.
Autumnblaze – Words Are Not What They Seem
Prophecy / 2004
Páté album německé party je opět připraveno se ucházet o přízeň všech romanticky zasmušilých duší. Následovatelé gotického rocku tak, jak ho kdysi definovala Katatonia, se ručičky svých vzorů začali poměrně nadějně pouštět, ale novinka jen potvrzuje setrvání někde na půli cesty.
Propergol - Program Vengeance
Malignant / 2005
Každý si občasné záchvaty agrese vybíjí jinak. Pokud patříte mezi ty, které už neuspokojí ani upálit zaživa sousedovu milovanou kočku nebo šikanovat retardované děti na vozíčku, pak je tu pro vás Propergol – zaručená dávka zvukového svinstva.
Angels Of Light – The Angels Of Light Sing ‘Other People’
Young God / 2005
Angels Of Light, jakožto „hlavní projekt“ Michaela Giry, lze po ukončení činnosti Swans snad považovat za jejich nejpřímější pokračování. Změna to však nebyla pouze formální, v názvu. Michaelova touha prozkoumávat trochu odlišné hudební sféry a odpoutat se od břemene, jež jméno Swans neslo, se tu jasně promítla. A s touto čtvrtou řadovkou přichází asi i nejvíc vybočující kolekce písní.
Nine Inch Nails - With Teeth
Universal International / 2005
Nine Inch Nails. V podstatě synonymum či alter ego pro duši a de facto i tělo téhle kapely – Trenta Reznora. Chlapíka, kterého během úspěšných 90. let obestřela řada afér, skandálků a mýtů. Proroka a kacíře tvrdé muziky. Multiinstrumentalistu, vynikajícího skladatele, provokatéra, sex symbolu i zfetované trosky na pokraji definitivního kolapsu. Tím vším možná, podle senzacechtivých médií zaručeně, byl. Vše ale ve zdraví přežil a v půlce roku 2005 ho tu máme s další nahrávkou nazvanou With Teeth.
Jaga Jazzist – What We Must
Smalltown Supersound / 2005
Famózní Norové se po čase vyplněném kopou bočních aktivit vracejí se zbrusu novou deskou. Ostatně zdá se, že v téhle zemi je snad nevysychající pramen hudební inspirace a tady přichází jen jedno z mnoha potvrzení.
Cemetary - Phantasma
Black Mark / 2005
Phantasma měla vyjít už na konci loňského léta, ale příznivci Cemetary, Cemetary 1213 a Sundown, čili projektů Mathiase Lodmalma, se jí dočkali až letos. A směle mohu prohlásit, že se čekání vyplatilo.
Tatabojs – Nanoalbum
Warner Music / 2004
Tatabojs jsou podle Akademie populární hudby nejlepšími hudebníky loňského roku. Alespoň podle počtu sošek Andělů. Získali celkem čtyři, a to v kategorii Skupina roku, jejich poslední deska (Nanoalbum) byla oceněna jako Album roku (přímo rockové, sic!) a současně Nejlepší zvuková nahrávka.
Dälek - Absence
Ipecac / 2005
V pořadí již třetí deska amerického „hip-hopového“ seskupení Dälek je opravdovou lahůdkou nejen pro vyznavače „černé“ hudby, ale i pro všechny ty, kteří se nedají zviklat laciným škatulkováním a předsudky. Dälek již hodně vybočili ze svého rajónu a postupují směle dál.
Fantômas – Suspended Animation
Ipecac / 2005
Tuhle kapelu asi netřeba blíže představovat, takže hurá k jádru věci. Nové album je celé inspirováno komiksy, což je ostatně oblast, ke které měli Fantômas od počátku svým přístupem hodně blízko.
David Sylvian – The Good Son vs The Only Daughter (The Blemish Remixes)
Samadhi Sound / 2005
I dva roky po vydání pro mě Blemish zůstává jedním z nejmagičtějších počinů, co jsem kdy slyšel. Chystané remixy pak vzbudily zvědavost a zároveň také silnou nedůvěru; částečně oprávněně. Nejde ani tak o fakt, že se podobné projekty zřídka alespoň vyrovnají originálu (čest výjimkám), jako spíš o obavy, zda lze vůbec s albem formátu Blemish něco provádět, aniž by šlo o prznění.
Pain – Dancing With The Dead
Stockholmrecords Universal / 2005
Pain. Peter (Tägtgren). Pop(ulární). Skoro to vypadá na synonyma s třemi ´P´, tedy v určitých souvislostech. Partičkou Pain se rozumí její hybatel a všehotvůrce (aspoň na studiových nahrávkách) Peter Tägtgren. Popem se dá produkce skupiny nazvat v kontextu metalového žánru, ke kterému lze Pain s klidným svědomím zařadit. A popularita k Pain už tak nějak patří.
DAAU - Tub Gurnard Goodness
Radical Duke Entertainment / 2004
Kdo měl to štěstí a viděl DAAU (Die Anarchistische Abendunterhaltung) naživo na loňské Alternativě určitě mi dá za pravdu, že to byl strhující zážitek. Smršti akustické energie nešlo vzdorovat. A proč taky – živelnou fúzi jazzu, klezmeru, lidovky a rocku v bezchybném provedení akademicky vyškolených chlapíků byla radost poslouchat.
Andrew Chalk – Shadows From The Album Skies
Three Poplars / 2004
Andrew Chalk je postavička známá spíš z projektů Mirror a Ora, málokdy vydávající sólově pod svým skutečným jménem. Žánrově jsou tyhle záležitosti ambient, ale asi dost odlišný od toho, co si představí běžný posluchač. Z valné většiny je vše akustického původu, velkou část nahrávek tvoří field recordings a hučivé zvukomalby mají daleko k prvoplánové líbivosti.
Deathprod – Morals And Dogma
Rune Grammofon / 2004
Deathprod, alter ego Helge Stena, jedné z mnoha šedých eminencí norské scény, dlouho odpočívalo v pokoji. On sám byl kdysi součástí rockerů Motorpsycho a dnes tvoří jednu čtvrtinu improvizačního ansámblu Supersilent.
Blut Aus Nord – Thematic Emanation Of Archetypal Multiplicity
Candlelight / 2005
Francouzům jako by účast na tributu Godflesh přinesla dostatek inspirace k tomu, aby vydali celé EP v obdobném duchu a ještě víc se tak vzdálili svému již tak netradičnímu pojetí black metalu.
Diane Cluck – Oh Vanille/Ova Nil
Important / 2005
Písničkářka z New Yorku donedávna patřila mezi ty talenty, jejichž hudba se dostala pouze k úzkému okruhu posluchačů, pokud vůbec. Nahrála si už čtyři alba, příležitostně šířená na cd-r, přičemž to poslední se nyní dočkalo řádného vydání u Important Records.
Vidna Obmana – Legacy
Release / 2004
Legacy je závěrečnou částí trilogie inspirované Danteho Božskou komedií a albům Spore a Tremor (jež dotváří onen celek) je hodně podobná. Dirk Serries (aka Vidna Obmana) většinu své kariéry chrlil typickou uvolněnou ambientní produkci, občas nebezpečně laškující s new age, a má na kontě pár opravdu povedených momentů.
Nightfall - LYSSA: Rural Gods and Astonishing Punishments
Sotva jsem stačila strávit výbornou, hity nabitou desku Nightfall I Am Jesus (2003), už byly na některých zahraničních hudebních serverech v předstihu ke konci minulého roku k dispozici recenze na nejnovější CD skupiny s poněkud komplikovaně znějícím titulem.
Alain Bashung – L'Imprudence
Barclay (Universal) / 2002
Popisovat desky jako tato je hodně těžké – buď ze sebe můžete udělat vola, kterému stejně nikdo neuvěří, jak MOC je to dobré, nebo se smířit s pocitem, že jste ani v nejmenším nevyjádřili aspoň ždibec hodnoty nahrávky. Začal jsem psát s druhou možností na paměti, ale možná nakonec skončil u první.
Silent Stream Of Godless Elegy – Relic Dances
Redblack / 2004
Moravští Silent Stream Of Godless Elegy si prošli čtyřletou tvůrčí odmlkou. Dlouhá doba byla vyplněna občasným koncertováním a především velkými dramatickými personálními výměnami.
Amalgamovo okno 2
Pokračování letmého pohledu na nekonečnou várku nových titulů:
Paradise Lost - Paradise Lost
Gun / 2005
Po beznaději, která se mě zmocnila po poslechu singlu_Forever_After, jsem s nelehkých srdcem, i když s určitou dávkou odevzdanosti věnovala pozornost nejnovějšímu počinu Paradise Lost. Jejich bezejmenná deska sice nakonec překvapivě nepůsobí jako průšvih, výrazněji se však do dějin tvrdé hudby určitě nezapíše.
The Frames – Burn The Maps
Plateau / 2004
Kapela, která v hloubi 90. let vydala debut na major labelu a pak se rozhodla hodit vše za hlavu, dobrovolně se dál prodírajíc špatně schůdnou stezkou nadšenců. Přiznejme si, že taky za moc nestál.
Therapy? – Never Apologize, Never Explain
Spitfire / 2004
Jednou z mnoha skupin, které si užily expres jízdy na výsluní, stejně jako překotný pád do pustin nezájmu, jsou určitě irští Therapy?. V roce 2003 se zdálo, že dráha jejich hudební kariéry nabrala opět směr vzhůru.
Amalgamovo okénko
Počátek roku přinesl i záplavu nových titulů, z nichž bych rád upozornil alespoň na pár (ať již vydaných nebo teprve plánovaných).
Nick Cave & Bad Seeds – Abattoir Blues/The Lyre of Orpheus
Mute / 2004
Po poklidných, troufla bych si říct, (hudebně) nevýrazných deskách No More Shall We Part (2001) a Nocturama (2003) vydal Nick Cave v polovině loňského roku další řadovku. A to hned dvojcédéčko.
Paradise Lost - Forever After
Special DVD-Plus EP / Gun / 2005
Po dvou letech přicházejí Paradise Lost s novou_deskou . Její vydání předešel o dva týdny singl Forever After.
Khanate – Things Viral
Southern Lord / 2003
Jestliže Khanate na debutu dotáhli škatulky jako doom metal nebo sludge do totálního extrému, na svém druhém albu jdou ještě mnohem dál, ačkoliv se to zdá nemožné.
Antenne - #2
Korm Plastics / 2002
Antenne, alias projekt Kima Guenthera Hansena (ex - Institute For The Criminally Insane) a jeho lakonicky pojmenované druhé album. Jestliže jednička zněla jako tichem naředění Portishead s Julee Cruise za mikrofonem a celé se to náladou blížilo pošmourné „noční“ produkci Bohren & Der Club Of Gore, tak dvojka ještě o něco dál posunuje ono natahování již tak minimalistického zvuku.
Various Artists - Dead Can Dance Tribute: The Lotus Eaters
Black Lotus / 2004
Dvojkompakt, vzdávající hold kapele, která si ostatně na nedostatek coverů svých skladeb nikdy stěžovat nemohla, se chlubí exkluzivními (až na jednu výjimku v případě The Gathering) předělávkami a několika poměrně zajímavými jmény interpretů.
Khanate – Live DVD
2004 (self-released)
Ačkoliv dával pokoutně šířený záznam jejich vystoupení na legendárním rádiu WFMU poměrně jasnou představu o živé prezentaci kapely, toto dvd opět šokuje. Dohromady se objevilo pouze 230 kopií, určených k prodeji při jejich turné v roce 2004.
PJ Harvey - Uh Huh Her
Island Records / 2004
Po 4 letech se opět vrací tahle přidrzlá holčina s novým albem. Už obal člověka lehce upozorní, že by asi neměl čekat pokračování relativně poklidných kytarovek z minulé desky, ale kdy se taky Harveyka vyloženě opakovala?
Sylvain Chauveau – Un Autre Décembre
Fat-Cat Records / 2003
Chauveau, alespoň na francouzské alternativní scéně již poměrně známý pojem, mimo jiné i z působení v projektech Micro:Mega nebo Arca. Pod svým skutečným jménem vydává hudbu, které lze asi nejsnáze vlepit přívlastek „neoklasická“.
Thee Silver Mountain Reveries – Pretty Little Lightning Paw e.p.
Constellation / 2004
"Hello? Hello??? There will be a meeting of the action committee in five minutes! The name of this song is: more action! The name of this song is: less tears! The name of this song is: one, two, three, four!"
William Basinski – Variations: A Movement In Chrome Primitive
Die Stadt / Durtro / 2004
Materiál pro tohle 2cd pochází z let 1980 až 82 a široce dostupný je teprve nyní díky vydání, za kterým stojí spolupráce labelů Die Stadt a Durtro. O W. Basinskim by se dalo ve stručnosti říct asi tolik, že i přes klasické hudební vzdělání (klarinetista, vystudoval jazzový saxofon a kompozici) se dal na dráhu avantgardních experimentů a minimalismu.
REPORTY
Bee And Flower: sen, co se neříká
Interview s Danou Schechter
Dana Schechter - sympatická skladatelka, muzikantka a v neposlední řadě též grafička - je srdcem i mozkem skupiny Bee and Flower. Snad i vzhledem k jejímu nedávnému přesídlení do Berlína je budeme moci vidět také u nás na dvou koncertech (26.11. v Táboře a 27.11. v Praze spolu s Mono), kterými otvírají své podzimní evropské tour. Dana, jež má v kapele na starost hlavně zpěv a baskytaru, si během přípravy na turné našla čas i na několik otázek.
CocoRosie: rozhovory jsou někdy jako návštěvy zubaře
Interview s Biancou Casady
Casadyovic sestry nikdy nepatřily k příliš sdílným muzikantům. Očividně hudbu raději tvoří a hrají, než by o ní mluvily, což bylo vidět i během vydařeného dokumentu The Eternal Children, který byl u nás ke zhlédnutí v rámci letošního Febiofestu. Rozhovor proběhnul ještě před jejich pražským koncertem a veškeré otázky zodpověděla Bianca Casady, takže se bohužel nedostalo na témata jako např. Metallic Falcons.
The Young Gods - nejslavnější neznámá kapela
Interview s Franzem Treichlerem
Telefonický rozhovor s leaderem Young Gods proběhl primárně pro Hospodářské noviny, ale jak už to bývá, zůstala spousta nevyužitého materiálu. Následující transkripce kopíruje zhruba debatu, která se odehrála v pozdně odpoledních hodinách 19.4.2007, poté co se po několikerých spojovacích peripetiích v sluchátku ozval konečně Franz z anonymního pařížského hotelu.
Laibach 2006: Volk
13.12.2006 / Praha / Roxy
Slovinská skupina Laibach vyvolává svými deskami i imagí kontroverzní reakce. Už přes 20 let drží totalitní vizáže, elektronické muziky i nekompromisních postojů. Kdo se o tom chtěl na vlastní oči přesvědčit, mohl přijít v polovině prosince do Roxy. S jednou věcí si ale mohl být jistý: po dvou téměř totožných předchozích koncertech bude tuzemská zastávka Volk 2006 Tour úplně jiná káva.
Die Krupps, Depressive Disorder, Egotrip
30.1.2006 / Praha / Abaton
Tak a máme tu další oslavence. Němci Die Krupps si připomněli 25 let od založení kapely, oprášili kytary, klávesy a bicí, nahráli mini CD a vrátili se tak po několikaleté tvůrčí i koncertní přestávce na pódia. Jejich výroční turné neminulo ani Prahu.
DJ Rupture, Ježíš táhne na Berlín
14.12.2005 / Bratislava / A4
A4, klub v priestoroch kedysi legendárneho bratislavského „Véčka“ sa pomaly, ale isto stáva záchytným bodom pre priaznivcov modernej (prevažne) elektronickej hudby. Nedlho po vydarenom tohtoročnom dieli festivalu Next boli na programe neskorého večera Ježíš táhne na Berlín a DJ Rupture.
Metamorphosis
25.11.2005 / Pardubice / Divadlo 29
Česko-rakouský kvartet Metamorphosis je u nás z nějakého prapodivného důvodu i přes své, u domácích interpretů zdaleka ne tak obvyklé, kvality poměrně „neviditelné“ jméno. Snad je docení alespoň naši jižní sousedi. Možná v tom mají prsty i ojedinělé koncerty v těchto končinách. Bylo tedy o důvod víc dorazit do útulného prostředí Divadla 29.
Kammerflimmer Kollektief: Absencen jako nepřítomnost ducha
Interview
Pardubické vystoupení Kammerflimmer Kollektief poskytlo kromě hudebního zážitku i příležitost popovídat si v klidu s příjemně naladěnými členy kapely. Nedošlo na nijak závažná témata nebo promyšlené otázky, berte tento přátelský rozhovor, dodatečně splácaný do zveřejněné formy, spíše jako zpestření. Po-koncertnímu klábosení byli přítomni v podstatě jen Heike Aumüller a Thomas Weber, občasná poznámka sem tam přilétla ale i od Johannese Frische.
The Young Gods
18.& 19.11.2005 / Praha / Palác Akropolis
Young Gods splnili, co letos dříve slíbili, a na podzim se dostalo i na matičku měst, ke všemu dokonce dvakrát po sobě, jelikož si na nezájem zdejších fanoušků stěžovat nemohou a po lístcích na první večer se jen zaprášilo. Naivně jsem doufal, že mi bude jeden koncert stačit, avšak po odpálení všech svých smyslových pojistek nezbývalo než navštívit i ten sobotní. Zodpovědně lze prohlásit, že se vyplatilo, poněvadž nasazení muzikantů bylo po oba dny stejné, to jest maximální.
Kammerflimmer Kollektief, Laurent De Wilde, Soil
14.11.2005 / Praha / Palác Akropolis 16.11.2005 / Pardubice / Divadlo 29
Dvě zastávky sympatických Němců Kammerflimmer Kollektief, i když v „ošizené“ trojčlenné sestavě, slibovaly být letos mezi těmi zajímavějšími tuzemskými koncerty. Přestože se nakonec příliš netěžilo z výtečného alba Absencen, očekávání zklamána nebyla. V Pardubicích se mi je podařilo i vyzpovídat nebo lépe řečeno – poklábosit s nimi, což tu následně můžete najít přetvořeno v rádoby interview, jehož informační hodnota je sice pochybná, ale nemusí zrovna pršet, stačí když kape. Z Divadla 29 také nabízíme krátké video zachycující vrcholnou část jejich performance.
The Dead Texan
6.11.2005 / Praha / Palác Akropolis
Do soumraku; zasnění; bimbání zvonů; kterým za chvíli pukne srdce; věcí které nikdy nespatříš; osudy které tě minou; zpovědnice kam nikdy nedojdeš; snad příště; pokud se to stane; ale přitom dobře víš; že duše člověka se rodí jen jednou; je stejně smrtelná jako duše psa
Killing Joke
4.11.2005 / Praha / Lucerna Music Bar
Koncerty Killing Joke se začínají v Čechách odehrávát s železnou pravidelností. Letos už v tady vystoupili pětkrát a ani podzimní evropské turné se Praze – aktuálnímu sídlu leadera kapely – nevyhnulo. Takže první listopadový pátek mohl Lucerna Music Bar přívítat legendární kapelu a několik stovek jejích příznivců. Koncert neměl takřka žádné promo, ale i přesto si řada fandů kapely do Lucerny cestu našla. Vyprodáno však rozhodně nebylo.
The Living Jarboe
23.10.2005 / Praha / Rock Café
Krátce po Michaelu Girovi a jeho Angels Of Light Prahu navštívila i druhá, údajně něžnější polovina Swans. Šlo o její první souvislé evropské turné od jejich rozpadu a přivezla s sebou také kompletní kapelu, s níž nahrávala poslední počiny.
Christian Fennesz
19.10.2005 / Bratislava / Štúdio 12
Závěr Fenneszova aktuálního turné patřil Bratislavě, respektive jednomu dni v pásmu 16. ročníku festivalu Večery novej hudby 2005. Jelikož tento Rakušan snad ještě nikdy naživo nezklamal, nebylo žádné dilema ohledně účasti.
Aranos
14.10.2005 / Praha / Roxy NoD
Když jsem před dávnými lety poslouchal deliriózní tóny houslí na debutovém albu Transfixiatio nějakého obskurního projektu jménem Aranos, nikdy by mě nenapadlo, že za ním stojí bývalý krajan nebo že ho dokonce jednou uvidím hrát v Praze.
Arcturus, Red Harvest
12.10.2005 / Praha / Matrix
Sestava čítající výjimečně koncertující Arcturus a naší zemi opomíjející Red Harvest vypadala jako dostatečné lákadlo pro návštěvu koncertu. Přesunout akci z Black Psa do Matrixu byl asi rozumný nápad, jak se ale později ukázalo, zvuku to přesto příliš neprospělo.
Angels Of Light, Akron/Family
11.10.2005 / Praha / Palác Akropolis
Tenhle večer jsem očekával s velkou netrpělivostí. Ať už kvůli Girově předlouhé absenci v našich zeměpisných šířkách nebo kvůli potlačovaným kacířským obavám, zda nejsou koncerty Angels Of Light přeci jen pouhými senilními sedánky.
Rock fór Churchil
12.7.2005 / Vroutek / Myslivna
Co zastírat. Nebýt Killing Joke, do Vroutku u Žatce bych se v půlce prázdnin zřejmě nevypravila. Bez hvězdné a mnou oblíbené kapely by byl festival Rock fór Churchil poloviční a hravě by zapadl do řady podobných letních hudebních přehlídek.
The Young Gods
2.6.2005 / Brno / Fléda
Právem pasovaná legenda, praotci industriálního rocku, kteří ale nikdy neustrnuli ve stojatých vodách žánrů a ve své muzice bezchybně tmelili nátlakovou elektroniku, psychedelii a později i ambient nebo moderní taneční tendence, vždy se svým nezaměnitelným, téměř šansonierským nádechem – The Young Gods. Jejich utlumená aktivita posledních pár let se naštěstí tolik netýká ČR a pár dalších zemí východního bloku, ke kterým mají Švýcaři evidentně náklonnost, a tak se i Fléda mohla těšit ze zastávky vzácného tour.
Guapo, Gnu
24.5.2005 / Praha / 007
Příslib nevšedního zážitku v podání pošuků Guapo, ještě podpořených jistotou jako Gnu, na Sedmičku přitáhl solidní zástup fanoušků. Vystoupení těch druhých navíc slibovalo představení nového materiálu. Bylo tedy o co stát.
Paradise Lost, Orphaned Land, Society1, Sad Harmony
22.5.2005 / Praha / Abaton
Paradise Lost jsou v našich končinách pravidelným hostem. Od Draconian Times nevyšla jediná deska, kterou by v Čechách naživo nepředstavili. Ani poslední album nebylo výjimkou. Poté co se kytarista Greg Mackintosh zmátořil po operaci slepého střeva, vyrazili po Evropě a v jeden pěkný květnový podvečer se zastavili v pražském Abatonu.
Isis, Jesu, Monno
15.5.2005 / Praha / Palác Akropolis
„Vrchol letošní koncertní sezóny pro příznivce tvrdé kytarové muziky“? No, znáte to sami, nakolik jsou podobné reklamní slogany pravdivé. Ale tenhle si výjimečně nevymýšlel, aspoň s tou citovanou částí. Isis to trvalo pěknou řádku let kroužení kolem české kotlinky než sem konečně také zavítali. A ještě s doprovodem formátu Jesu – pohrdněte takovou laskominou!
The Album Leaf, Some Other Place
14.5.2005 / Praha / Rock Café
Nedá se říct, že by tahle akce přilákala moc lidí, přestože historie Album Leaf skýtá nejedno velké jméno. Ale volání hokeje či jiných lákadel sobotní noci (např. Värttinä) bylo zřejmě silnější.
Glen Hansard
4.5.2005 / Olomouc / Jazz Tibet Club (festival Přesahy) 12.5.2005 / Praha / Dobeška
Hned nadvakrát se mi poštěstilo vychytat koncerty frontmana The Frames z první várky jeho sólových vystoupení tento rok. Playlist se až na drobné výjimky shodoval, přesto bylo vyznění některých skladeb a hlavně celková atmosféra vystoupení obou večerů někde jinde.
Värttinä
14.5.2005 / Praha / Palác Akropolis
Ačkoliv je finský soubor Värttinä v české kotlině poměrně častým hostem, zdejšímu publiku se stále neomrzel. Jejich zatím poslednímu vystoupení v pražské Akropoli neodolalo několik stovek příznivců etnomuziky, kteří dali přednost jemné společnosti tří blonďatých pěvkyň a jejich instrumentálnímu doprovodu před semifinálovým zápasem ČR – Švédsko hokejového mistrovství světa.
Jaga Jazzist, Alvik
3.5.2005 / Praha / Akropolis
Když nepočítám mini-účast na Open Air Field festivalu 2003 (labutí to písni agentury Lighthouse), šlo o první živé představení Jaga českému publiku a rozhodně si nemohli stěžovat na nedostatek zájmu – Akropole docela praskala ve švech. Ani o tom, že se jejich hudba zdejším fanouškům hodně zamlouvá, nemohli mít mnoho pochyb. Ale popořadě.
Redblack Days / Forgotten Silence, Endless, Animé. Memoria
24.4.2005 / Praha / Rock café
Druhou část Redblack Days v Praze zahájila šestičlenná partička říkající si Memoria. Hudebně vsází na romantický model: výrazné kytary plus příjemný ženský vokál, podobně jako třeba populární Within Temptation, Flowing Tears, Lacuna Coil apod. Na blonďatou Andreu Baslovou se dobře kouká a zpívá ji to taky celkem solidně, takže Rock Café v poměrně krátké chvíli příjemně naladila.
Redblack Days / Dark Gamballe, Silent Stream of Godless Elegy, Flood, Sad Harmony
22.4.2005 / Praha / Rock Café
Tradiční jarní přehlídka brněnského vydavatelství Redblack dorazila na konci dubna také do Prahy. Na dvoudenní akci, která přišla bratru na 180 kaček, se představily skupiny balancující na hranici metalového žánru. Ale kategoricky vymezovat kapely Redblacku nelze - některé z nich tuto fiktivní dělící čáru dávno překročily, další se ve spárech metalu ani nikdy neocitly.
Live Electronic Session 4: Mitchell Akiyama, aMute, Arden
21.4.2005 / Praha / Roxy NOD
Čtvrtá L.E.S., tentokrát dokonce formou souvislejšího tour po Čechách i Slovensku, představila v případě M. Akiyamy jméno stejně zvučné jak u předchozích akcí. Přesto, alespoň v Praze, přilákala mnohem míň lidí než bylo zvykem. Jemnou ironií byl tentokrát fakt, že se všichni zúčastnění hudebníci dnes přibližují rockové muzice (v tom nejširším slova smyslu) ze všeho nejvíc.
Dälek, Oddateee, Grandmajster Výroby
9.4.2005 / Bratislava / A4
Po zahajovací maďarské štaci Dälek, při které úspěšně zvalchovali všechny přítomné, by bylo trestuhodnou chybou nechat si ujít i jejich dostavení v nedaleké Bratislavě. Očekávat zde velkou návštěvnost bylo hodně utopické, nízká účast stejně zamrzela. Ke všemu se snad její polovina rekrutovala ze zahraničí.
Anathema, Dying Passion, Animé
16.4.2005 / Praha / Abaton
Jarní turné Porcupine Tree podporované krajany Anathema se sice České republice vyhnulo, nicméně příznivci bratrů Cavanaghových o další live zážitek ošizeni nebyli. Agentura Shindy Productions využila volný den po krakovském koncertu a Anathemu, která se nákloností k české kotlině nikdy netajila, dovezla do pražského Abatonu.
UH Fest 2005: Vasárnap
27.3.2005 / Budapest / Moulin Rouge ° Trafó ° Kultiplex
Moulin Rouge: Aneb další snobsky kýčovitý podnik, tentokrát se sálem ve stylu zmenšeniny interiéru nějakého nabubřelého divadla, která působila jako celkem roztomilá parodie. Ostentativně barokní strop měl jednu (zřejmě nechtěnou) výhodu – díry, jimiž prosvítalo bílé světlo. Vzbuzoval tak přirozený dojem hvězdného nebe promítnutého na bizarně zakřivený vesmír.
UH Fest 2005: Szombat
26.3.2005 / Budapest / Kuplung ° Trafó ° Kultiplex
Kuplung: Vzhledem ke zdravotním potížím mi bohužel celý program v tomto klubu utekl. Tímto se také ospravedlňuji při hodnocení dalších koncertů, poněvadž jsem si je rozhodně nemohl ideálně vychutnat.
UH Fest 2005: Péntek
25.3.2005 / Budapest / Geppetto ° Trafó ° Kultiplex
Geppetto: Jeden z těch nehudebních prostorů, maličký obchod s nábytkem na zakázku. Elegantní a vzdušný jako jejich produkty. Sešla se tu jen nepatrná hrstka fanoušků, takže bylo možné i po obsazení pohodlných lenošek uložit svojí tělesnou schránku na zem do libovolné pozice. Pověstnou třešničkou na dortu poté bylo sledování výrazů některých kolemjdoucích.
UH Fest 2005: Csütörtök
24.3.2005 / Budapest / Honvéd Vívóterem ° New Orleans Port Klub
Ultrahang (anglicky Ultrasound) Festival byl maďarskou částí ambiciózního projektu Soundbridges, iniciovaného právě nadací Ultrahang, který propojil geograficky blízké metropole Budapeště, Vídně a Bratislavy hudební událostí, jež by se dala ve východoevropských zemích stále označit jako téměř pionýrská.
Efterklang, Tarwater
10.4.2005. / Praha / Akropolis
Dánské seskupení Efterklang pro mě bylo donedávna velkou neznámou a teprve avízo na tento koncert donutilo moji maličkost pídit se po nějakých nahrávkách. Onen oslavnými zvěstmi provázený debut Tripper je opravdu v jistém smyslu velmi impozantní dílo – na jednoduchých ale velmi povedených základech glitch elektroniky jsou vystavěny klenuté, téměř pastorální, skladby s bohatou orchestrací.
Einstürzende Neubauten
28.3.2005 / Praha / Lucerna
Nedlouho po oslavencích Killing Joke se rozhodli i další velikáni hudby posledních desetiletí 20. století připomenout si 25. narozeniny kapely výročním turné. Einstürzende Neubauten na to své vyrazili z rodného Berlína, a hned jejich druhá štace směřovala do české metropole.
Meredith Monk & Vocal Ensemble In Concert
16.3.2005 / Praha / Divadlo Archa
Druhý pražský večer výročního turné, oslavujícího 40 let tvorby Meredith Monk, se nesl v duchu postupného pohlcování obecenstva do jejích podmanivých tenat. Program byl rozdělen do tří bloků.
Spin Doctors, David R. Black, November 2nd
18.3.2005 / Praha / Divadlo Archa
K výpravě do historie vybídla příznivce lehkého kytarového rocku agentura Liver_Music. Do České republiky přivezla Američany Spin Doctors. Při vyslovení jména skupiny určitě svitne mnohým, a někdo si po rozcvičce mozkových závitů dokonce začne pobrukovat chytlavý hit Two Princes.
Metalmania Fest 2005 / Cradle Of Filth, Apocalyptica, The Haunted, Katatonia
11.3.2005 / Zlín / Sportovní hala Novesta
Pohľad na vypredanú zlínsku Novestu sa mi otvoril zároveň s prvými tónmi tradičného rootovského prídavku – klasiky 666. Oproti pôvodnému rozpisu posunutý program ma prinútil okamžite zaujať stanovisko v publiku, chystal sa totiž set Katatonie, jedinej kapely, na ktorú som sa v pravom slova zmysle tešil.
Moonspell, Root
8.3.2005 / Plzeň / KD Šeříkova
Horkokrevní Moonspell vyrazili z rodného Portugalska na tour napříč mrazivou Evropou. V Čechách si naplánovali speciální koncert s našinci Root , který proběhl během pošmourné, bezměsíčné noci v Plzni.
Killing Joke Tour 2005
Ze zákulisí
Killing Joke zahráli na konci února v České republice, a to hned čtyřikrát. Vystoupení v renomovaných klubech v Brně a Praze předběhly dva koncerty v západních Čechách - v Horšovském Týně a ve Vroutku na Karlovarsku v rámci Zimního festivalu Rock Fór Churchill. Tour manager těchto dvou zastávek pětice slavných Britů Jakub Tlapák se s námi po skončení miniturné podělil o pár dojmů.
MTO Universal
4.3.2005 / Praha / Divadlo Archa
Vedle snobského happeningu ve vídeňské Staatsoper patří Ples Divadla Archa a týdeníku Respekt bezpochyby (a právem) k nejvýraznějším událostem plesové sezóny starého kontinentu.
S Nickem Holmesem na chatu
Víc jak dvě hodiny chatoval Nick Holmes na stránkách vydavatelské firmy Paradise Lost se svými příznivci. Otázky fanoušci směřovali především na to, co má nebo nemá Nick rád. Takže jsme se dozvěděli, že náš zpěvák má rád německé pivo, občas si dá Guinness, ovšem nejvíce holduje značce Kronenberg. Cigarety už nekouří, přestal před rokem.
Killing Joke
21.2.2005 / Praha / Akropolis
Čtyři warm up show skupiny Killing Joke v České republice ku dvěma koncertům, pořádaných k pětadvacetiletému výročí založení skupiny v Londýně. To je výsledek obliby zdejších luhů a hájů Jazem Colemanem.
The Frames, Slot & Shade
12.2.2005 / Praha / Divadlo Archa
Tak se po delší době konečně kompletní Frames zase předvedli českému publiku a zážitek to byl strhující. Místo houslí přibrali ještě jednu kytaru navíc, což se ukázalo být výtečným tahem, stejně jako prostor Archy.
Sunshine
9.2.2005 / Praha / Roxy
Poslouchat Sunshine je nyní v módě. Střapaté kluky z Tábora vzala česká média na milost a z jejich pražského vystoupení udělala dopředu minimálně událost sezóny. Aby ne. Přitažlivý příběh selfmademanů, kteří se vykašlali na mělký český hudební rybníček, a kariéru budují především za oceánem, se příjemně poslouchá. Stejně jako nahrávky původem jihočeské čtveřice.
Danny Cavanagh, Leafblade
12.09.2004 / Praha / Rock Café
K téměř neznámým Leafblade, u kterých se Danny Cavanagh všemožně snaží působit jako pouhý doprovod frontmana Seana Rooneyho, lze s čistým svědomím poznamenat, že se vyloženě vzhlédnuli v typickém folkovém písničkářství Britských ostrovů několik dekád nazpět.
Alvik
13.01.2005 / Praha / Palác Akropolis
Alvik nejsou na domácí klubové scéně žádnými nováčky. Fungují sice pouhé tři roky, ale za tu dobu toho stihli poměrně dost. Spousta koncertů po domácích klubech – mimo jiné předskakování Ecstasy Of Saint Theresa, vydání debutového alba Breathing Geometry a říjnové koncertní turné po východním pobřeží USA.
Anathema, Silent Stream of Godless Elegy, Animé
9.6.2004 / Brno / Fléda
O koncertu v Brně jsem sice věděla dopředu, ale dlouho mě nechával úplně chladnou. Až když byli jako předkapela ohlášeni Silent Stream of Godless Elegy, začala jsem účast zvažovat. Nakonec jsem sebe sama přesvědčila, že vyrazit si na koncert do Brna je výborný nápad. Dokonce jsem si v rámci tréninku oblíbila i zpočátku zavržený Disaster. A teď můžu už jen zkonstatovat, že rozhodnutí trmácet se na Flédu byla vážně trefa.
Laibach
1.12.2004 / Praha / Abaton
Kontroverzní seskupení Laibach přijelo do České republiky opět na sklonku roku, téměř na den přesně od svého minulého zdejšího vystoupení v divadle Archa. Tehdy měli Slovinci těsně po vydání desky WAT. Letos udělali radost svým příznivcům výběrovkou Anthems a také následným turné, které se zastavilo opět také v Praze, v klubu Abaton.
Origami Galaktika, Zlozvuk Sound System
23.10.2004 / Praha / Alternatiff Gallery Bar
Benny Braaten (alias Origami Galaktika) se cca po 3 letech vrátil do stověžaté matičky měst, téměř současně s vydáním jeho nového cd „Live In Central Europe“ (natočeném v Březnu na Slovensku, kde také později v rámci tohoto tour proběhl křest). Při pražské zastávce mu společnost dělali Zlozvuk Sound System (alter ego Do Shaska!), kteří dali publiku ochutnat nástin materiálu z připravovaného audiovizuálního dvd
Panteón Rococó, 2v1
10.8.2004 / Praha / Rock Café
Českému publiku není mexická skupina Panteón Rococó žádnou neznámou. Vystoupila tu v minulosti již několikrát. Nevím, jaký úspěch měli předtím, ale tentokrát dostali Prahu na kolena. Rozpálené a po okraj naplněné Rock Café se nemohlo nabažit exotických rytmů salsy a merenga.
Psychic TV, Aghiatrias
29.10.2004 / Praha / Rock Café
Psychic TV. Pro mnohé jistě legenda, pro mě bizarnost první kategorie, a také kapela, která proslula především díky kontroverznímu frontmanovi. Genesis P-Orridge, leader seskupení, je totiž v současnosti pohlavně neidentifikovatelnou bytostí.
Rammstein, Exilia
3.12.2004 / Praha / T-Mobile Arena
Po relativně krátké pauze po skončení produkce nu-metalové Exilie se ze tmy najednou vynořilo několik mužů v bílých košilích a tmavých kravatách v rukou se silnými svítilnami mířícími do publika. Dav na nástup svých hrdinů reagoval impozantním rachotem.
Rapoon, Colin Potter
16.10.2004 / Brno / Kabinet Múz
Jestliže se o Robinu Storeym (aka Rapoon) dá mluvit jako o hvězdě (v rámci této scény samozřejmě), Colin Potter tu je spíš tajemnou šedou eminencí v pozadí a přesto (nebo právě proto) je jeho vliv možná mnohem obšírnější a zajímavější. Už na konci 70 let založil jeden z prvních kazetových labelů v UK (ICR), na kterém vydával krom svých prací i spřízněné souputníky v experimentálním undergroundu.
Tiamat, Pain, The Rays of the Sun
11.1.2005 / Praha / Abaton
Celou akci snad na minutu přesně otevřela severočeská skupina The Rays of the Sun působící v péči Metal Breathe Production. Existuje téměř deset let a její diskografie čítá několik titulů. Jako předkapela se ve společnosti zvučných jmen rozhodně neztratila a neurazila.
Tatabojs, Nierika, Jiří Schmitzer
27.10.2004 / Praha / T-Mobile Arena
Tatabojs jsou úspěšnou kapelou. Dokazují to nejen zvyšujícím se prodejem svých alb, ale také tím, že rok od roku plní čím dál větší sály. Z úrovně pražské Delty a dalších klubů, přešli Cais, Mardoša a spol. plynule do Archy, předloni vyprodali Sky Klub Brumlovka. A letos?
Merlijn Twaalfhoven: La Nuit de Praha
18.11.2004 / Praha / Divadlo Archa
Zajímavou párty připravil v Arše holandský snílek Merlijn Twaalfhoven. Velký sál divadla přeměnil položenými koberci, stolky s rozsvícenými lampičkami a stánky s občerstvením v potemnělé doupě, lehce připomínající trochu neuspořádaný obývací pokoj.
Festival Alternativa 2004 – Den druhý: DAAU, Kapital Band 1, Mbirations
26.11.2004 / Praha / Divadlo Archa
Při mém příchodu už sál okupují Mbirations v obsazení trombón, laptop a zřejmě onen unikátní africký nástroj mbira. Ten skutečně nechyběl v žádné skladbě a svým kolovrátkově unylým klokotáním, jež tvořilo i hlavní dominantu jejich hudby, mě brzy vyhnal k baru.
Festival Alternativa 2004 - Den sedmý: Aoki Takamasa, Yoshihiro Hanno, Peter Szely, Michal Mariánek
1.12.2004 / Praha / Matrix
Aneb večer křtu první oficiální kompilace spolku MuteMe (ke stažení mimochodem i na webu). Právě hlavní kůň jejich labelu, Čech Michal Mariánek mě nikdy nijak moc nebavil a ani dnes to nebylo jinak. Jeho set byl mnohem klidnější než ty, co jsem měl možnost vidět předtím, zcela si odpouštěje nějaké hlukovější momenty.
Festival Alternativa 2004 - Den osmý: Moglass, Ludzie, Jackie-O Motherfucker
2.12.2004 / Praha / Matrix
K Moglass si vybavím asi jen to, že mi prošli jedním uchem dovnitř a druhým ven, s čímž pravděpodobně souvisí popíjení alkoholických nápojů, takže bych je nechtěl moc soudit. Improvizační byli zřejmě opravdu hodně.
Festival Alternativa 2004 - Den devátý: Man´s Best Friend, Max Tundra, Christian Kleine, Barbara Idijot
3.12.2004 / Praha / Matrix
Další den se tematicky nesl zase už v jiných kolejích. Na slovenském Barbara Idijot je nevděčná úloha zahájit večer a zhošťuje se jí celkem dobře, ačkoliv bych mohl opakovat téměř ty samé výtky co k Michalu Mariánkovi.
Festival Alternativa 2004 - Den desátý: Enik, Kevin Blechdom, Jason Forrest / Donna Summer
4.12.2004 / Praha / Matrix
Když už je řeč o těch překvapeních, tento den mi jich přichystal požehnaně. Původně jsem ani nechtěl jít, v obavách před podobně vtipnou produkcí à la Max Tundra, nicméně šlo o druhou (podařenou) stranu téže mince.
Gorgoroth, 1349 – Den D
5. 10.2004 / Klánovice / Black Pes
Ano, byl to ten slavný den, kdy k nám Shindy přivezl elitní norskou formaci Gorgoroth doprovázenou neméně elitním spolkem 1349, s velkou hvězdou na postu bicmena – Frostem.
Glen Hansard, Markéta Irglová
24.11.2004 / Brno / Kino Scala
Při minuloročním Hansardově (téměř pravidelném) kolečku po zapadákovech naší republiky nebylo snad jediné Brno vyprodané během několika dní, takže o nějaké volbě ani nejde hovořit. Štědrý den měsíc předem jsem si dal také líbit.
ODKAZY
Užitečné
Doporučujeme
Přátelé
Ti, které máme rádi
Hudební servery/ziny
Info ze světa
České a slovenské hudební servery/ziny
Info v mateřštině
Fotografie z koncertů
Inspirace, konkurence
České a slovenské labely/produkce
Tuzemské nahrávací, distribuční a jiné společnosti
Labely/produkce
Nahrávací, distribuční, produkční firmy
Kluby, prostory
Kam zajít
O LETMU
Historie
První fotky pro www.letmo.net vznikly při koncertě Paradise Lost v roce 2003 v Plzni.
Kontakty / Informace
Ozvěte se!
Copyright
Všechna díla uveřejněná na těchto stránkách jsou majetkem jejich autorů. Přebírání materiálů není povoleno bez předchozího svolení.
UCHO
Kayo Dot 5.6. v Chateau Rouge
Neuchopitelně magičtí KAYO DOT, pohrobci Maudlin Of The Well, přijíždí poprvé do ČR.
Barbez 10.4. v Chateau Rouge
Barbez vznikli roku 1997 z newyorského downtownu okolo skladatele Dana Kaufmana. Ten, odkojený syrovým punkem, tíhnul postupem času ke klasické hudbě, avšak stopy obou těchto světů najdeme u Barbez zastoupené stejnou měrou.
Stars Of The Lid ukolébají Akropoli
S novým albem, jak už to bývá, došlo i na tour, které nemine 15.12. ani Palác Akropolis.
Spires That In The Sunset Rise 20.12. ve Skutečnosti
"Věže zdvihající se v slunce západu", to jsou tři ženy ponořené do mystického, volně improvizačního folku. Jejich lehce utajený koncert ve vinohradské Skutečnosti by mohl příjemně podbarvit adventní čas.
Steven Stapleton laškuje se Sunn O)))
Nehráblo jen Davidu Tibetovi (Current 93), který na Donaufestivalu líbá Attilu Csihara (kromě toho ho nechá zprznit polovinu svých skladeb) a nedávno si padnul do oka i s dalším pošukem z Mayhem - Maniacem. Steven Stapleton (Nurse With Wound) pilně spolupracuje se Sunn O))), kteří se mezitím bijí na stage.
Nové galerie a pomalá resuscitace
Nečinná malátnost letmo.net v poslední době měla (potažmo má) příčin hned několik. Důležité však je, že chuť všímat si zajímavé hudby (ať už z drážek alb či živé z pódia) přeci jen neklesla na bod mrazu. Doufáme v (ne)nápadné zlepšování aktivity. Poněkud nepřehledná situace vznikla u fotogalerií, kde se doplňují koncerty v rozmezí roku, a není tedy zcela zřejmé, co kdy přibylo.
Laibach (opět) v Praze
Zdá se, že si slovinská skupina Laibach oblíbila předvánoční nákupy po celé Evropě, i v Praze.
Web pro Paula Ravena
Vzpomínkovou stránku basákovi Paulu Ravenovi věnovalo vydavatelství The Thirteen Planet.
Stimul: Keiji Haino, Dälek, Fennesz, Franz Hautzinger, Fred Frith, MoHa!, Trapist, My Cat Is An Alien a další
Další pokračování průběžného festivalu soudobé hudby přiveze do Prahy několik velmi zvučných jmen.
Marillion v Retru
Artrockoví veteráni Marillion ještě nehodili flintu do žita.
Nové EP od Billyho Leeba a spol.
Front Line Assembly chystají na jaro zbrusu nové EP.
Cemetary vstávají z mrtvých (možná)
Mathias Lodmalm se zřejmě vrátil z blázince.
Sólové album Glena Hansarda s Markétou Irglovou a jeho křest v Arše
Prima sezóna už není jen Škovreckého román, ale i album fenomenálního frontmana The Frames, který ve studiu zúročil léta vystupování s Markétou Irglovou a dal tak vzniknout své nové nahrávce - The Swell Season.
Sylvain Chauveau živě představí 26.5. své pojetí tvorby Depeche Mode
Palác Akropolis uvede zatím poslední koncert v rámci série Music Infinity - Sylvaina Chauveau (and Ensemble Nocturne), pro něhož to bude v ČR premiéra. Na naší stránce jsme tohoto francouzského hudebníka již dřívě povrchně představili včetně recenze na starší album.
Stereolab: nové album a pražský koncert 17.5.
Vlivná kapela minulé dekády se po 2 letech ozývá souhrnnou kolekcí čtyř nedávno vydaných sedmipalců.
Bleskovka: New Model Army v Praze
Téměř v mediálním utajení se v pondělí 8.5. uskuteční v Praze koncert britské legendy New Model Army.
Katatonia zamíří na sever Čech
Švédští post doom metaloví melancholici Katatonia právě vydali své sedmé album The Great Cold Distance.
Current 93 v Praze
Britští miláčci intelektuálů vystoupí nakonec i v Čechách.
No Mercy Fest
Týden před Bílou sobotou, 8. 4., se uskuteční v Praze tradiční jarní No Mercy Fest.
Silná jména v Abatonu na konci dubna
Konec čtvrtého měsíce přinese v Abatonu víc než zajímavou koncertní žeň.
N.P.Molvaer 3.4. rendez-vous s Akropolí
Slavný norský trumpetista, jehož asi netřeba nijak obšírně představovat, se u nás premiérově představí jako další umělec v rámci projektu Music Infinity.
|